„Příběhy lidí“ jsou projekt dvou Hradečáků, Silvie Dymákové a Marka Chaloupky.

Podpořte provoz a rozvoj webu

Silvie měla nápad. Chtěla si povídat. Povídat lidsky. Kontra zpravodajské zkratce. S kýmkoli, kdo ji zaujme. Mára chtěl fotit. Fotit lidi. Silvie chtěla fotky, které umí dělat Mára a Mára rád pozoruje a vnímá lidi, se kterými mluví Silvie. A tak vznikly „Příběhy lidí“. Každé vyprávění ožívá zasazením pomyslného šému v podobě srdce, které na míru tvoří naše výtvarnice Markéta. Každé srdce je jedinečné, stejně, jako každý příběh.  

Nechceme se limitovat, chceme dopřát čtenáři požitek z počtení, i požitek z dívání. Texty jsou delší, než je obvyklé, písmo je větší, než jste zvyklí a fotky jsou jiné, než ty v novinách. A přesně takhle nás to baví.

Kodex pro „Příběhy lidí“

  1. Pokud pracujeme s informací, kterou jsme se dozvěděli na jiném serveru, zdrojujeme. Nechceme být vykrádáni a proto nebudeme vykrádat ani my.
  2. Všechny přepisy na webu jsou autorizované.
  3. Pokud respondent do přepisu zasáhne, uvedeme, co si přál změnit. Podobný prvek používá ve své práci slovenský král rozhovorů Karol Sudor, od kterého jsme se tímto inspirovali a moc děkujeme!
  4. Názory respondentů jsou názory respondentů, nikoli názory redakce, my máme leckdy pohled na svět úplně jiný :)
  1. Pokud fotíme děti, vždy jen se souhlasem rodičů.
  2. Čím méně mantinelů si dáme, tím jsme spokojenější :) Proto rozhovory zveřejňujeme občasně, nikoli pravidelně.
  3. Respondenty si vybíráme nezávisle na komkoli, mluvíme s tím, kdo nás zajímá a baví.
  4. Při kladení otázek a způsobu vedení rozhovoru, se nedržíme vůbec žádných předepsaných novinářských pravidel a ptáme se prostě tak, jak to cítíme.
  1. Při focení se nedržíme vůbec žádných předepsaných fotografických pravidel a fotíme prostě tak, jak to cítíme.
  2. Na projektu pracujeme ve volném čase, náklady platíme ze svého. Pocit svobody je k nezaplacení.
  3. Děláme to proto, protože nám to dělá radost a doufáme, že bude i vám!

Stáhnout stanovy spolku